21. března 2010

Lightspeed Champion - černý muž s akustickou kytarou

Lightspeed Champion


Life Is Sweet! Nice to Meet You


rok: 2010
žánr: indie pop, folk
hodnocení: 70%




Devonté Hynes je čtyřiadvacetiletý týpek s retro brýlemi, kytarou v ruce a hučkou na hlavě, který si pseudonym Lightspeed Champion vybral podle svého oblíbeného komiksového hrdiny z dětství. Na hudební scénu vstoupil před šesti lety s dance-punkovou kapelou Test Icicles, která se ale na výsluní moc dlouho neohřála. Ač byla kritiky opěvována až do nebes a fanoušků si získala celkem dost, jejich první deska byla zároveň tou poslední a kapela po dvou letech existence ohlásila náhlý konec. Devonté vzal tedy do ruky akustickou kytaru a v roce 2008 vydal svou první desku Falling of the Lavender Bridge. Spousta lidí tenkrát nemohla uvěřit, že je to opravdu ten samý člověk, co v Test Icicles vyluzoval všechny ty neposlouchatelné zvuky a vřískal do rytmu. Lightspeed Champion byl najednou jiný. Byl to totální protipól. Byl to pop.

Letos v únoru, tedy o dva roky později, přišel Lighstspeed Champion s novou deskou nazvanou Life is Sweet! Nice to Meet You. Stejně jako debut, i aktuální album nabízí skoro hodinovou porci inteligentního popu s příměsí country nebo městského folku. Life is Sweet! Nice to Meet You je však kompozičně i nástrojově pestřejší, rytmika skladeb se rovněž posunula na novou úroveň, v čemž má zajisté tak trochu prsty i nový producent Ben Allen, známý svou spoluprácí s "králi" experimentálního freak- folku Animal Collective.

Už úvodní skladba Dead Head Blues dává tušit, kam se asi bude celá deska ubírat. Lightspeed Champion rozhodně nesešel z cesty plné melodických, až srdceryvných písní, s velkým hitovým potenciálem. On totiž není písničkářem, který umí složit pouhé dva hity, které na desce obalí zbytečnou půlhodinovou vatou. Tohle album funguje od začátku do konce. Všechny polohy a rytmy, které interpret během té doby vystřídá, vás tak nějak samy donutí udržet pozornost od první do poslední sekundy. Tu uslyšíte vliv Beatles, tu klubovou kytarovku, tu stadionový hit v komornějším hávu. Každá skladba je jiná, každá má své specifikum, a přitom všechny skvěle zapadají do jednotného konceptu.

Jak bylo zmíněno výše, Lightspeed Champion si tak trochu libuje v srdceryvných melodiích a popěvcích. To určitě není na škodu v případě, že dokážete odhadnout, kdy je to ještě v pohodě a kdy už pomalu sklouzáváte ke kýči. Lightspeed Champion to naštěstí pořád celkem zvládá. Stejně se ale nemůžu zbavit pocitu, že je na desce několik momentů, kdy skladby opravdu stojí na hranici patetičnosti (třeba sedmá v pořadí Romart) a dokonce byste se je nebáli označit za prvoplánově dojemné "cajdáky". Lightspeed Champion má prozatím štěstí, že těchto slabých momentů je na albu jen minimum.

Devonté se na Life is Sweet! Nice to Meet You hudebně posunul do "dospělejší" roviny. Téměř každá skladba má v sobě něco silného. Když už máte pocit, že se uprostřed písničky začínáte trochu nudit, najednou to přijde - právě ten silný moment, co z ní vytvoří hitovku, kterou si zapamatujete. Lightspeed Champion zkrátka stojí minimálně za povšimnutí. A nejen proto, že černošských písničkářů s akustickou kytarou moc nepotkáte... Jeho hudba je folkem 21.století. Je důkazem, že i v naší době dokáže někdo složit písničku jen tak ze srdce nebo prostě z důvodu, že ho to baví.